V záplavě rychlosti současného natáčení konečně soustředěná filmová televizní práce s Terezou Kopáčovou.
Hledání, učení, zkoušení, krásný scénář, krásná společnost, šílená zima a koně.
Předchozí příspěvek
Další příspěvek
Tak tedy: nedá se popřít, že jsem se narodila 14. června 1976 v pražské porodnici na Štvanici jako čtvrtá dcera široké, divadlem podmíněné rodiny. Co do biologické a genetické předurčenosti jsem ovlivněna nejen právě dědící se láskou k divadlu, ale také krví španělskou a německou. Je pravda, že coby správný blíženec jsem se už v dětství věnovala nejrůznějším zálibám (nesnáším slovo "koníčky" … koně miluji): klavír, balet, rytmika, flétna, výtvarka, step, francouzština… a zcela proti očekávání "správného blížence" jsem u lecčeho i dlouhá léta vydržela.
Mám ráda štrúdl, ledovou sprchu a hvězdnou oblohu, nemám ráda rýmu, zabedněnce a odpadky, ráda stojím na břehu moře, nerada stojím ve frontě v supermarketu, líbí se mi, když se druhý usmívá a nelíbí se mi, když mi metro ujede před nosem.
To je tak na úvod všechno. Vítám Vás na svých webových stránkách, kde najdete ještě hodně doplňujících informací. Všechno, co nenajdete, je k dohledání už jen na jevišti mezi řádky…